Volby nestacionární úlohy

Při prvním spuštění musí být označen New task (volba - Options). Pokud je matice soustavy již sestavena tato volba se zruší.

Pro nestacionární úlohu je nutno zadat počáteční teplotu v uzlech. Ta se zadá buď hodnotou homogenní konstantní teploty (pro prvky typu semi-loof se ještě zadá přírůstek po tloušťce stěny), nebo odkazem na číslo záznamu ze soubor typu .IC, který se musí vytvořit přejmenovaním soubor typu .TEM, který vznikl z předchozího výpočtu.

Příklad zadání teplot:
20 - zadání pro objemové prvky
20 5 - zadání pro semi-loofy

Dále se pro nestacionární úlohu zadávají řídící parametry.

INT3pořadové číslo integračního(časového) kroku [-] (podle souboru name.OT), od kterého (včetně) se pokračuje v řešení při volbě KREST = 3
NSAXmaximální počet postupných aproximací metodou MNR před spuštěním pro plné NR(eliminace) (cca 10 až 20)
NSTEPXmaximální počet časových kroků při běhu programu XT2/3S
TIMSčas, od kterého začíná řešení; jestliže KREST = 3, TIMS = 0
ERALresiduální kritérium konvergence (cca 1e-1 až 1e-4)
EDIFpřírůstkové kritérium konvergence pro maximální změnu teplot během poslední iterace ve [C] (cca 1 až 5)
TOLtolerance chyby v jednom časovém kroku ve [°C], využívaná pouze při automatickém nastavování délky kroku(při KAPPR = 1),(cca 1 až 10)
DTRUNelementární(a také minimální) časový krok v [s]
KAPPRklíč postupných aproximací - bez použití iterační metody / s iteracemi řízenými kriteriem ERAL a EDIF
KAUTOklíč automatické volby kroku - řízený uživatelem / automatické řízení
KPREDklíč predikce termofyzikálních vlastností - bez predikce / s predikcí (může urychlit výpočet)